Stát bude vážným konkurentem bank (HN)

Dluhopisy, které vláda chystá pro běžné občany, vydělají lidem ročně asi 3,5 procenta. Vyplývá to ze slov ministra financí Eduarda Janoty. Ten včera HN sdělil, že v současnosti se počítá s úrokem kolem 4,5 procenta. Jenže od toho se ještě odečtou náklady na správu systému. A nakonec se strhne 15procentní daň. Kvůli tomu, aby úroky mohla zdanit, navrhla vláda novelizovat zákon o daních z příjmů. Ten teď musí projednat sněmovna. Na trh se tak dlouho očekávané dluhopisy zřejmě nedostanou dříve než začátkem příštího roku. Sněmovna se totiž sejde - mimo dnešní mimořádné schůze - až v prosinci.

Kromě zdanění úroků se budou podle změn v zákonech danit i příjmy z prodeje státních dluhopisů. Vláda tyto změny zavádí, aby snížila výhody státních dluhopisů, především jejich vyšší úročení, a zamezila tak nerovnostem na finančním trhu. Čistý úrok přes tři a půl procenta je však i tak výhodnější proti mnoha vkladům v bankách. Podle ČNB se v současnosti peníze uložené v bankách na dlouhodobém termínovaném vkladu úročí přibližně dvěma procenty. Teď tak vláda bankám může část klientů přetáhnout, aby jí pomohli financovat státní dluh. V první vlně chystá ministerstvo prodat dluhopisy za 20 miliard korun. Ty si budou moci lidé kupovat na poště nebo elektronicky - minimálně za tisíc korun.

České banky se však veřejně k chystaným vládním dluhopisům vyjádřit nechtějí. Naopak, snaží se ujišťovat, že jsou na spuštění vládních dluhopisů připraveny. "Jedná se o nástroj dlouhodobý. Většina našich klientů využívá produkty se splatností do jednoho roku. Odlivu klientů se neobáváme," vzkázala mluvčí Komerční banky Monika Klucová. Jenže podle lidí znalých trhu banky problém dluhopisů teď velmi trápí. "Diskuse o dluhopisech v bankách probíhá. Může se stát, že připraví produkty s atraktivnějšími podmínkami, aby se je ministerstvu nepodařilo výrazně prosadit. Mohou nabídnout lepší sazby - třeba na půl roku," říká třeba hlavní ekonom Patria Finance David Marek.

Dluhopisy pro občany budou splatné za deset let. Stát se však zaváže kdykoli je odkoupit zpátky - i když s nižším výnosem. To však vnímají někteří ekonomové jako nebezpečí pro státní kasu. "Deset let je dlouhá doba. Je klidně možné, že úroky v ekonomice mezitím vyrostou vysoko nad procento, které nabízí stát. To by pak spustilo mezi lidmi vlnu výprodejů a stát by najednou musel vydat velké částky na jejich zpětný odkup. Mnohem tržně konformnější by byl pohyblivý úrok," říká člen představenstva investiční společnosti Arca Capital a člen bývalé koordinační skupiny pro přípravu dluhopisů pro drobné investory Pavel Makovec. "Takto je předčasné uvažovat," odmítá tuto teorii Janota. "Samozřejmě, pokud by se úroky hnuly nějak nečekaně prudce, mohli bychom na to reagovat," dodává ministr Janota.