Lubor Žalman: Obezřetné banky by měly pohltit ty, které riskovaly

Není. Ani do bank, ani do automobilek, ani do jakýchkoliv jiných firem. Má být dána šance obezřetným a silným bankám, aby pohltily ty slabé a ty, které riskovaly. To se v mnoha případech stalo, ale ne úplně vždycky. Stejně tak je správné, aby největší finanční ztrátu pocítili ti akcionáři bank, kteří si nepohlídali rizikovost obchodů, které jimi vlastněná banka dělala. I to se v mnoha zemích stalo, ale ne všude. Jiná věc je záchrana fungování bankovního systému jako takového v době bezprecedentní krize. Tady byly státní zásahy jako zvýšení pojištění depozit bankovních klientů nebo rozšíření tohoto pojištění i na firmy zcela na místě. To už ale není pumpování peněz do bank, alespoň zatím ne.

Podmínky jsme zpřísnili už loni na podzim, jak u hypoték, tak i u firemních úvěrů. Připravujeme se na propad výroby ve firmách a nárůst nezaměstnanosti u domácností. Ale právě proto, že je méně vhodných kandidátů na poskytnutí úvěru, tak je o to intenzivněji hledáme. Například u hypoték jsme podmínky zpřísnili už loni na podzim, v době, kdy ostatní tvrdili, že to není nutné. Nyní, když ostatní banky podmínky zpřísňují, my si je můžeme dovolit trochu uvolnit. Nově tedy poskytujeme hypotéky až do 85% hodnoty nemovitosti, zatímco dříve to bylo jen 75%. U hypoték ovšem platí stejná situace jako u firem, část klientů se chová zodpovědně a investici do nového bydlení odkládá na lepší časy, proto letos trh s novými úvěry zřejmě zpomalí.

Jistě to je pro některé banky přinejmenším pokušení. Bankám budou klesat výnosy v dobách, kdy se budou muset vypořádat se zvýšenými náklady na pokrytí nesplácených klientských úvěrů. Pravděpodobnější je ale navyšování marží na úvěrech a naopak cenová válka v oblasti depozit. To mnohem lépe odráží prudkou změnu rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po penězích, ke které došlo celosvětově v ekonomice. Banky budou škrtit i své provozní náklady, tak jak se to už i děje.

Každopádně diskuse o bankovních poplatcích je vytržená z kontextu. Poplatky jsou totiž jen částí toho, co si banky berou na klientovi. Výnosy z úrokových obchodů jako jsou úvěry a depozita jsou významnější, než poplatky, na druhé straně je potřeba odečíst ztráty z nesplácených úvěrů a náklady na provoz. Teprve, když tyto čtyři věci dáte dohromady, můžete posoudit, kolik si banky v ČR berou na svých klientech. A pro někoho překvapivé zjištění může být, že je to evropský průměr. Vyšší výnosy z poplatků jsou totiž kompenzovány jedněmi z nejnižších marží na úvěrech i vkladech v Evropě. Debata o poplatcích by asi dávala větší smysl, kdybychom se pohybovali v prostředí bankovního monopolu. Ve skutečnosti máme v ČR asi čtyřicet bank, z nichž několik staví svou existenci na neúčtování jakýchkoliv poplatků a přesto se k nim klienti nehrnou.

Každopádně politika Raiffeisenbank v oblasti poplatků zůstává stejná: Čím víc nás klient používá, tím méně platí. Ke zvyšování poplatků nevidíme jediný důvod.

V této nejisté době se nechci k ničemu zavazovat. My se při tvorbě našich cen ptáme na názory klientů, takže například když klienti nejvíce kritizovali poplatek za změnu trvalého příkazu přes internet, zrušili jsme jej. U eKonta jsme jedinou bankou na trhu, ve které platí za vedení účtu banka klientovi a ne naopak, používá-li jej klient hodně. Neúčtujeme ani poplatek za poskytnutí hypotéky. Zatímco počet klientů z řad fyzických osob nám loni vzrostl téměř o polovinu, příjmy z poplatků se zvýšily pouze o čtyři procenta. Aktuální novinkou je, že dočasně nebudeme účtovat poplatek za mimořádné splacení spotřebitelského úvěru, jedná se však spíše o marketingovou akci, ne trvalou změnu.

Jistou dobu byla nostalgie cítit, ale snad už je dnes každému jasné, že když jsme říkali, že výsledkem spojení bude to lepší z obou bank, tak jsme to mysleli vážně a produkty, počítačové systémy, ale hlavně lidé eBanky nás zásadním způsobem posílili. Důsledkem je, že 96% klientů eBanky hodnotilo spojení s Raiffeisen jako bezproblémové a naši klienti jsou trvale nejspokojenější na českém bankovním trhu. Koneckonců to potvrzuje fakt, že během spojování s eBankou i po něm zaznamenáváme silný příliv nových klientů a stávající klienti nás neopouštějí  - to je skoro unikát. Získali jsme celou řadu ocenění včetně prestižního titulu Mastercard Banka roku 2008, nejlepší banka v ČR od Global Finance. Klienti bývalé eBanky rychle zjistili, že jim nebudeme rušit žádné služby, na které byli zvyklí. Naopak získali přístup ke kvalitním produktům Raiffeisenbank (např. hypotéky či úvěry), obě banky se tak skvěle doplnily. Z posledního průzkumu na konci loňského roku nám vyšlo, že drtivá většina bývalých klientů eBanky už o své bance mluví jako o Raiffeisenbank. Z toho jsem upřímně nadšený.

Sponzorství mistrovství světa v hokeji je záležitostí naší mateřské společnosti Raiffeisen International a je to spíše taktická záležitost daná velice výhodnou „Last minute“ cenou za tuto reklamu. My v České republice se zaměřujeme především na projekty spojené s charitou či vzděláváním. Letos jsme se stali hlavním bankovním partnerem sbírkového projektu Pomozte dětem!, s tímto projektem chceme spolupracovat dlouhodobě a do jeho podpory jsme zapojili i naše zaměstnance a rádi bychom více zapojili i své klienty.

Naším druhým hlavním charitativním projektem je samotný účet eKonto. Klientům splňujícím věrnostní podmínky platíme každý měsíc 10 Kč – je to spíše symbolická částka, která má podtrhnout náš pozitivní přístup ke klientům. Klienti mají možnost se této částky vzdát a banka ji pak místo na účet klienta pošle na účet jedné ze tří vybraných charitativních organizací – Pomozte dětem, Konto Bariéry nebo Český červený kříž. Očekáváme, že takto díky spolupráci s našimi klienty letos na charitu pošleme několik stovek tisíc korun.

Kromě toho máme celou řadu menších sponzoringových projektů, ať už v oblasti charity nebo vzdělávání, kde podporujeme celou řadu škol od mateřských až po vysoké. Mimochodem, letos jsme rovněž otevřeli firemní školku určenou pro děti našich zaměstnanců.

Pokud bych se měl ještě stručně zmínit o charitě na skupinové úrovni, tak generální ředitel skupiny Herbert Stepic zřídil vlastní Herbert Stepic CEE charity, která má za cíl pomáhat znevýhodněným lidem ve střední a východní Evropě – především dětem, ženám či neúplným rodinám.

Naopak, teď je ta nejvhodnější doba na pomoc potřebným. Použiji přirovnání: já jsem fotbalový fanoušek a svůj klub podporuji nejvíc právě tehdy, když se mu nedaří, protože tehdy mě nejvíc potřebuje. Stejně tak v dnešní době, kdy firmy škrtají výdaje na charitu, tak my jsme přidali. V dnešní době speciálně musíme pomáhat dětem a ostatním, kteří naši pomoc potřebují! Samozřejmě se chceme chovat zodpovědně vůči našim klientům i akcionářům, a proto s výjimkou několika oblastí prakticky všude snižujeme naše rozpočty (takže můj fotbalový klub si vždycky musel a bude muset i do budoucna vystačit jen s mými hlasivkami). Oblast charity je však jednou z těch mála oblastí, kde šetřit nebudeme.