Podle čerstvých údajů České národní banky tak dluhy za poslední rok vzrostly o více než 138,7 miliardy korun. Každý občan, včetně kojenců, tak dluží peněžním institucím zhruba devadesát tisíc korun. Přes silný nárůst dlužné částky to ale zatím podle ekonomů českou ekonomiku příliš neohrožuje. Ve srovnání se zeměmi platícími eurem je zadluženost zhruba poloviční. Důvodem je česká spořivost. Tempo růstu zadlužování se přitom podle ČNB začalo loni výrazně snižovat. Rovněž během roku 2009 by měly ukazatele zadlužování domácností jen velmi mírně růst či dokonce stagnovat.

Úspory domácností totiž dluhy výrazně převyšují a velká část půjček je na bydlení, a tím pádem je krytá majetkem. Poměr zadlužení vůči hrubému domácímu produktu je v Česku v porovnání s vyspělými státy nízký. "Bohužel v některých konkrétních případech má zadlužení vliv na životy lidí, a to ve chvíli, kdy své dluhy nezvládnou a dostanou se do dluhové pasti, ze které se jim nedaří uniknout," upozornil analytik Broker Consulting Jan Šimek na rizika života na dluh.

Jednodenní vklady domácností (všechny s okamžitou splatností) v květnu meziročně vzrostly zhruba o 103 miliard korun na 771 miliardy korun. Vklady s výpovědní lhůtou, mezi které patří například termínované vklady, meziročně stouply o více než 129 miliard korun na 459,3 miliardy korun.

Dluhy nerostou však jen domácnostem, ale i celému českému státu. Český státní dluh se totiž ke konci března vyšplhal na 1000,5 miliardy korun. Od počátku roku se tak zvýšil o téměř miliardu. Státní dluh tvoří dluhy vlády a vzniká především průběžným hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo například půjčkami od Evropské investiční banky.