Edvard Kožušník: V systému veřejné správy najdeme poplatky, které neplní svůj účel

Kampaň KO poplatkům je zaměřena proti rozhlasovým a televizním poplatkům, které svou konstrukcí odpovídají více než poplatkům určité formě daně.

Pro předložení návrhu zákona na zrušení rozhlasových a televizních poplatků mě vedly zejména tyto důvody:

1.      Přežitý a zastaralý systém koncesionářských poplatků odpovídající době svého vzniku, tedy první polovině dvacátého století.

2.      Neefektivní výběr poplatků.

3.      Poplatky mají povahu jakéhosi „výpalného“, které jsou občané povinni platit veřejnoprávním médiím za to, že se mohou dívat na televizi.

4.      Nespravedlnost systému poplatků, kdy je musí platit všichni bez ohledu na to, zda přijímají signál veřejnoprávních médií.

5.      Asociálnost systému rozhlasových a televizních poplatků, kdy poplatek ve stejné výši musí platit jak mnohočlenné domácnosti tak domácnosti jednočlenné, čímž jsou zasaženi nejvíce starobní důchodci.

6.      Poplatky neplní roli vyplývající z definice poplatků, tedy, že za selektivně vybranou veřejnou službu občan zaplatí poplatek a dostane určité protiplnění. Za rozhlasové a televizní poplatky občan nic nedostává poplatky tak mají povahu dalšího daňového zatížení.

7.      Zrušením poplatků a financováním veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu se ušetří za inkaso poplatků cca 400 mil. Kč za rok.

Poplatky ať již jsou aplikovány ve veřejné správě či jiném segmentu mají plnit zejména funkci regulační, tedy aby čerpání určité poskytované služby nebylo nadužíváno. Zároveň však poplatek musí být nastaven tak, aby nebyl diskriminační a aby si jej mohl dovolit zaplatit každý občan. V současnosti se věnuji zrušení zmíněných koncesionářských poplatků, avšak určitou nesystémovost v poplatcích spatřuji i v případě poplatků za odpad. Je na místě uvést, že v systému veřejné správy bychom mohli najít řadu poplatků, které neplní svůj účel a zasloužily by si revizi, nicméně nejkřiklavější je problém právě u poplatků koncesionářských.

Na mých internetových stránkách www.kozusnik.eu lze nalézt seznam mých ústředních politických témat:

KO! spolupráci s komunisty

KO! poplatkům

KO! byrokracii

a

OK! přímé volbě

OK! volte modře jezděte zeleně

Obecně platí, že regulace nařízené shora mají pozitivní účinek jen krátkodobě a v dlouhodobějším horizontu často vedou k poškozování spotřebitelů a rozparcelování trhu. Regulace je dobré nasazovat jen dočasně a to v situacích kdy selhávají standardní tržní mechanismy a podmínky volné soutěže.

Jsou-li však posilována práva spotřebitelů v oblasti poskytování informací, domáhání se náhrady vzniklých škod způsobených jednáním velkých společností, případně zajištění rovného postavení spotřebitelů v případě adhezních smluv, tak to vnímám pozitivně jako kroky, které kultivují tržní prostředí. Zvláště pak, když tato práva jsou vnímána jako jakýsi minimální standard a v rámci volné soutěže se soutěžitelé předhánějí kdo spotřebitelům poskytne lepší práva než konkurence.

Co se týče přenositelnosti čísla, tak zkušenosti z oboru telekomunikací ukázaly, že přenositelnost čísel posiluje konkurenční prostředí a je možné, že by tento institut zafungoval obdobně i v segmentu bankovních služeb. V případě zkrácení doby převodu bych spíše uvítal, kdyby ono zkrácení přišlo přímo od bank v rámci snahy o poskytování kvalitnějších služeb než, aby toto zkrácení bylo vynucováno legislativními akty.

Politici mají často tendenci se uchylovat k populistickým řešením v případech, které jsou mediálně přitažlivé. Ostatně v době vrcholení bankovní krize jsme toho mohli být svědky na mnoha místech planety. Ne všechna takto narychlo a horkou jehlou šitá řešení vedou nutně ke zlepšení postavení spotřebitelů a zlepšení kultury bankovního prostředí. Osobně jsem v této oblasti spíše příznivcem uvážlivých a evolučních řešení než různých hurá akcí, které narušují rovnováhu na bankovním trhu.