Do poloviny letošního prosince mají členské státy EU povinnost zavést novou směrnici "o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu". Pro sektor finančních služeb to bude zřejmě znamenat řadu náročných strukturálních, organizačních i procesních změn. Dodržování nových legislativních požadavků si od některých finančních institucí vyžádá rozsáhlé investice do informačních technologií.

Západoevropské zkušenosti se zaváděním podobných kontrolních opatření naznačují, že přímé náklady na implementaci půjdou pravděpodobně do stovek tisíc euro a že změny postihnou nejen interní procesy a IT, ale i klientelu bank. Cílem nové směrnice je propojit ochranná opatření proti financování terorismu a praní špinavých peněz do jednotného rámce, a očekává se tedy, že regulační tlaky v mezinárodním měřítku zesílí. Mezi nejvýznamnější novinky, které směrnice přináší, patří rozšíření definice praní špinavých peněz o financování terorismu, změna definice tzv. politicky exponované osoby a prosazování předinvestičních prověrek (due diligence) klientů zohledňujících vybraná rizika.

Podle průzkumu společnosti Ernst & Young, který proběhl v loňském roce ve finančních institucích v ČR, Maďarsku, Slovenské republice a Slovinsku, si finanční instituce v otázce připravenosti na zavedení nové směrnice věří a neobávají se ztráty obchodů či poklesu výnosů. Otazníkem pro většinu z nich však zůstávají přímé dopady na klienty a trh. Polovina českých finančních institucí se například domnívá, že nová směrnice proti praní špinavých peněz přinese zvýšení bankovních poplatků.

Nepřehlédněte

Projekty finančního vzdělávání (Bankovnictví)

Banky v ČR zvyšují zisky (Bankovnictví)

Anketa o nejabsurdnější bankovní poplatek se blíží

S hypotékou se vyplatí počkat, má být levnější (HN)